10. 9. — 15.00 — Endorfin
Diskuze k filmu

režie: Zoran Dimov
scénář: Nadir Redzepi
země: Makedonie
rok: 2026
délka: 60 minut
žánr: dokumentární
jazyk: romsky a makedonsky s českými titulky

Makedonský romský režisér Zoran Dimov v Praze uvede druhý díl svého dokumentárního diptychu Nebe, kolo, země 2. Volně tak navazuje na svůj snímek z roku 2020 Nebe, kolo, země, jenž se objevil v programu loňského ročníku festivalu IROFF. Prostřednictvím autentických archivních záběrů, fotografií osobností, krajiny a artefaktů a za pomoci rozhovorů s historiky, etnology a antropology v něm autor přiblížil bouřlivou a dramatickou historii Romů. Dimov, prezident Mezinárodní romské unie (IRU), se ve svém díle zaměřuje na původ romského národa, jeho historické putování, kulturu, tradice a způsob života v různých historických obdobích a krajinách.

Autor rovněž vyzdvihuje přínos Romů pro evropskou kulturu a společnost. Jde o první dokumentární dílo, jež komplexně mapuje dějiny Romů z historického i kulturního pohledu. Přispívá k poznání společné historie, vzájemného porozumění, respektování kulturní rozmanitosti a zachování paměti romského národa. V prvním díle diptychu se Dimov věnoval debatě o původu Romů, vysvětloval symboliku romské vlajky, přibližoval účast Romů na světových cestách i historii diskriminace, útlaku a genocidy romského národa ve světě. Další díl se zaměřuje na existenci a putování. Objasňuje balkánské kořeny romského etnika a jeho účast na utváření tamějších dějin.

Dimov v dokumentu sám aktivně vystupuje, líčí různé historické události a zpovídá významné romské osobnosti, kteří svými vzpomínkami i znalostmi přispívají k přiblížení nejrůznějších společenských epoch souvisejících s životem tamějších Romů. Nevyhýbá se ani velmi bolestným kapitolám, jakými bylo otroctví v Rumunsku a Moldávii či druhá světová válka, jedno z nejtemnějších období pro Romy a Romky. Na Balkáně byly desítky tisíc Romů vyvražděny obzvlášť krutým způsobem. Snímek rovněž připomíná účast romských partyzánů na protinacistickém odboji. Režisér se rovněž zabývá neútěšnou situací po konci války a etno-emancipaci balkánských Romů včetně zachování romštiny a jejímu rozšíření do mediálního prostoru. Ukazuje rovněž příklady dobré praxe, kdy se někdejší romské osady proměnily v makedonské obce s vlastní samosprávou. Zachycuje podobu a výsledky boje za romská práva na Balkáně a nápravu někdejších křiv, které tamější Romové zakusili. Připomíná však i to, že nastolením demokracie toto snažení nekončí, rovnost Romů a Neromů dosud není běžnou součástí makedonské společnosti.

Film bude mít na IROFF českou premiéru, po projekci se uskuteční diskuse se Zoranem Dimovem, čestným hostem festivalu.

10. 9. — 18.00 — Endorfin
Setkání s tvůrci: Richard Šarközi a Magda Kmeťková
Cimbálová kapela Ivana Heráka

režie: Magda Kmeťková, Roman Hraník
země: Slovensko
rok: 2026
délka: 58 minut
žánr: dokumentární
jazyk: slovensky s romskými titulky

Krátkometrážní snímek Ricco o dvou dílech natočila slovenská režisérka Magda Kmeťková a Roman Hraník v rámci cyklu televize STVR Vnímanie – formátu určeného romské národnostní menšině. Jedná se o publicistický pořad zachycující významné osobnosti či události romského etnika. Dvoudílný dokument vypráví příběh Richarda Ricca Šarköziho, romského zpěváka a rappera, který po autonehodě v roce 2009 zůstal na invalidním vozíku. Zatímco první část dokumentu se zaměřuje na Riccovy začátky, dětství, rodinné prostředí a přátelství a na jeho minulost, druhý díl otevírá novou kapitolu v jeho životě. Zkoumá jeho současný život, profesionální hudební cestu a odhaluje Riccův pohled na jeho současnou tvorbu. Smyslem filmů z cyklu Vnímanie je změnit pohled na Romy a Romky ve společnosti – vyprávět jejich skryté příběhy, které formují stávající společnost. STVR se v nich věnuje autentickým životním osudům Romů a Romek na Slovensku a pokusit se napravit jejich společenské vnímání prostřednictvím pravdivých životních trajektorií, silných emocí a osobních výpovědí. Cyklus má oslovit nejen romskou komunitu, ale i majoritní společnost, která často nemá příležitost tyto příběhy blíže poznat. Uváděné snímky se dotýkají tak důležitých témat, jakými jsou identita a hrdost, rodinné a kulturní zázemí, vzdělání a profesní úspěchy, životní překážky a předsudky, láska, motivace, odvaha a zodpovědnost, boj proti diskriminaci a tradice a dědictví. Vnímanie je navíc dlouhodobým projektem – autoři a autorky se plánují ke svým protagonistům vracet každých pět až deset let, aby zachytili jejich cestu, vývoj a dopad na komunitu a společnost.

11. 9. — 15.00 — Lisztův institut – Maďarské kulturní centrum Praha

V rámci doprovodného programu festival kromě diskusí a besed po projekcích nabídne rovněž výstavu portrétů proslulých a inspirativních světových romských osobností výtvarnice Lucie Vlasákové. Vernisáž proběhne ve 14 hodin v klubu Endorfin v Praze, deset pláten se poté přesune do Lisztova institutu – Maďarského kulturního centra Praha, v sobotu budou obrazy ke zhlédnutí v Kulturním domě STAR.

11. 9. — 17.00 — Lisztův institut – Maďarské kulturní centrum Praha

režie: Áron Gauder
scénář: Máriusz Bari, Viktor Nagy, Erik Novák, László Jakab Orsós
země: Maďarsko
rok: 2004
délka: 86 minut
žánr:animovaný, komedie
jazyk: maďarsky s českými titulky

Dnes už kultovní maďarský animovaný celovečerní film Distrikt! režiséra Árona Gaudera z roku 2004 se v loni dočkal digitálního zrestaurování a znovu premiéroval na významném mezinárodním festivalu ve francouzském Annecy. Tento nízkorozpočtový snímek, ověnčený řadou ocenění, je provokativní satirou pro dospělé publikum, jemuž nechybí sžíravá sociální kritika a ironické popkulturní odkazy. V budapešťském ghettu se mladý Rom Richie, zamilovaný do Julie, dcery místního maďarského pasáka, snaží ukončit dlouhotrvající válku mezi klany. Jenže je pouze jediný způsob, jak toho dosáhnout: sehnat peníze. Proto se Richie vrací v čase, vyhubí mamuty a promění je v ropu, aby je později mohl prodat…

Příběh maďarsko-romské moderní verze Romea a Julie ukazuje dobrodružný život pouličního gangu a rodin jeho členů, plný humoru, zločinu, cti, lásky a sexu, přátelství i věčných vzájemných potyček. Gauder ve svém díle přináší provokující a drsnou vizi současné východní Evropy, demonstrovanou na mikrokosmu zchátralého světa. Snímek bývá svým pojetím, formou a provokacemi přirovnávaný k pověstnému South Parku. Distrikt! se pravidelně vrací do programů festivalů a kin po celém světě, v Česku ho uvedly například MFF Karlovy Vary či AniFilm. Film vznikl kombinací 2D a 3D animace s technikou koláže, kdy jsou na animovaná těla dosazeny reálné fotografie tváří herců a hereček, což připomíná jednu z nejranějších animačních technik. Snímek doprovází výrazný hip-hopový soundtrack.

11. 9. — 19.00 — Lisztův institut – Maďarské kulturní centrum Praha
Hudební vystoupení Django Always

režie a scénář: Tony Gatlif
země: Francie
rok: 2025
délka: 97 minut
žánr: hudební road movie, drama
jazyk: francouzsky s českými titulky

Nejnovější snímek jednoho z nejvýznamnějších evropských režisérů spojených s romskou kulturou vypráví příběh šedesátiletého Ange, který cítí, že nadešel čas vyrovnat se s minulostí. Vydává se proto najít svého dávného přítele Marka. Cestou potkává Soleu, dceru Georginy, kterou kdysi miloval. Putování se mění v mozaiku setkání, improvizované hudby a silných emocí. Tony Gatlif vytváří lyrický film, který připomíná, že cesta může být důležitější než cíl a že odpuštění začíná ochotou naslouchat. Snímek představuje návrat Tonyho Gatlifa k motivům, které tvoří páteř jeho filmografie: hudbě, svobodě, cestování a romské kultuře. Hlavní hrdina není klasickým dobrodruhem – jeho cesta je především vnitřní.

Toulky Francií se postupně mění v hledání ztracených vztahů, smyslu a schopnosti odpustit. Jako u všech ostatních Gatliefových filmů hraje ve filmu důležitou roli hudba. Není pouhým doprovodem, ale jazykem, jímž spolu postavy komunikují. Po filmu Tom Medina se Tony Gatlif vrací k tématům, která jeho tvorbu provázejí už desítky let – cestě, hudbě, romské kultuře a hledání svobody. Ange vznikl po období pandemie covidu jako vědomá protiváha uzavřenosti, osamělosti a strachu. Režisér jej popisuje jako film o životě, emocích, lásce i vzdoru. Cesta hlavního hrdiny není jen fyzickým putováním, ale také cestou ke smíření se sebou samým.

Snímek Ange měl v roce 2025 premiéru na festivalu v Cannes, kde Gatlif v roce 2004 získal cenu za svůj Exil. Film uvádíme v české premiéře.

Romský GEN: Antonín Gondolán | Ladislav Goral

12. 9. — 15.00 — KD STAR
Diskuze s rodinou a hosty

režie: JUDr. Emil Ščuka
země: ČR
délka: 2x 18 minut
žánr: dokumentární
jazyk: česky

Dvě epizody dokumentárního cyklu Romský GEN přiblíží osobnost a tvorbu romského muzikanta a zpěváka Antonína Gondolána a osobnost letos zesnulého Ladislava Gorala – výrazného romského zpěváka a jedinečného interpreta romských žánrových písní halgato, zakladatele projektu R-Mosty a zakladatele zastřešující organizace RomPraha.

Perumos

12. 9. — 17.00 — KD STAR
Setkání bývalých členů
Cimbálová kapela bratří Šenkiových
Výstava dobových krojů Perumos

země: ČR
rok: 2026
žánr: dokumentární
jazyk: česky a romsky

Soubor Perumos patřil k nejvýznamnějším romským hudebním a tanečním souborům v někdejším Československu. V 80. letech jej v Praze založila rodina Rusenkových společně s dalšími romskými umělci. Po několik desetiletí reprezentoval romskou kulturu doma i v zahraničí a prostřednictvím hudby, tance a tradičních zvyků představoval bohatství romského kulturního dědictví tisícům diváků. Přesto zná jeho příběh jen málokdo.

Autorský dokument festivalu IROFF Perumos se vrací k historii tohoto výjimečného souboru prostřednictvím unikátních archivních materiálů. Základem filmu jsou nově dohledané a digitalizované záznamy z VHS kazet, doplněné o další dobové materiály mapující činnost Perumos, jeho vystoupení i atmosféru doby, ve které vznikal a působil. V souboru působila řada výrazných osobností romské kultury a Perumos se stal symbolem hrdosti, soudržnosti i uchovávání romského kulturního dědictví. Nebyl však pouze folklorním souborem – pro mnoho mladých hudebníků představoval skutečnou školu, kde získávali první zkušenosti s profesionálním vystupováním. Právě zde se setkali i Milan „Migel“ Horvát a Vladimír „Žabák“ Demeter, jejichž spolupráce později vyústila ve vznik legendární kapely Bengas.

Dokument vznikl se záměrem zachovat cenné audiovizuální dědictví pro budoucí generace a vrátit do veřejného prostoru významnou kapitolu romské kulturní historie. Je poctou generaci romských umělců, kteří svou tvorbou uchovávali tradice a přinášeli autentickou romskou kulturu na domácí i zahraniční pódia. Součástí projekce bude rovněž setkání někdejších členů a členek souboru Perumos, jejich vzpomínání a debata s přítomnými hosty.

Součástí sobotního programu bude také výstava originálních kostýmů souboru Perumos, které IROFF získal do své sbírky. Tyto původní kroje, používané při domácích i zahraničních vystoupeních, představují mimořádně cenný doklad romského kulturního dědictví a budou veřejnosti představeny vůbec poprvé.

12. 9. — 20.30 — Kino Světozor
Diskuze k filmu

Nový film slavného romského režiséra Tonyho Gatlifa. Stárnoucí hudebník se vydává napravit dávnou křivdu. Na cestě za smířením jej doprovází dcera jeho někdejší lásky a společně objevují, že hudba dokáže spojovat lidi silněji než minulost rozdělovat.

13. 9. — 15.00 — Divadlo Apollo
Předávání cen dobrovolníkům
Taneční vystoupení Raňori
Předávání filmových cen
Hudební vystoupení Terne Čhave

režie a scénář: Petr Ščuka
země: ČR
rok: 2026
žánr: dokumentární
jazyk: česky

Na začátku roku 2022 se Praha během několika dnů stala útočištěm pro tisíce lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Byly mezi nimi i romské rodiny, které často přicházely bez jistoty, kam půjdou a kdo jim pomůže. Ještě dříve, než se podařilo nastavit systémovou podporu, začali jednat lidé, kteří sami neměli mnoho – zaměstnanci romských neziskových organizací, dobrovolníci i jednotlivci. Spojili síly, sdíleli své kontakty, čas i zkušenosti a společně pomáhali těm, kteří to nejvíce potřebovali.

Nový dokument festivalu IROFF zachycuje jejich osobní vzpomínky a svědectví. Prostřednictvím rozhovorů s lidmi, kteří stáli přímo v první linii pomoci, připomíná mimořádnou vlnu solidarity, spolupráce a lidskosti. Film chce především poděkovat těm, kteří se v těžké chvíli dokázali semknout a bez váhání pomáhali – často navzdory vlastním obavám, nejistotě i omezeným možnostem. Snímek je zároveň připomínkou kapitoly nedávné historie, která by neměla zůstat zapomenuta. Ukazuje, že skutečná solidarita nevzniká z povinnosti, ale z lidské odpovědnosti, vzájemné důvěry a ochoty podat pomocnou ruku.

Po projekci filmu proběhne setkání s tvůrci a protagonisty dokumentu, slavnostní poděkování a předání ocenění dobrovolníkům a organizacím, které se podílely na pomoci ukrajinským Romům po vypuknutí války.